farní kostel sv. Mikuláše Malenovice

O místu:

Historie kostela

Na místě, kde nyní stojí náš farní kostel sv. Mikuláše, stával gotický kostel, který je písemně doložen roku 1386. Ten zde stál až do roku 1845, kdy byla dokončena stavba nového kostela a ten starý byl stržen. Z původního kostela se dochovaly některé oltářní obrazy a také nejstarší památka- náhrobní kámen Tetoura z Tetova, pána z Malenovic  a Pohořelic. Je datován rokem 1560. Nápis na něm je dodnes dobře čitelný.

Stavbu kostela v dnešní podobě financoval tehdejší majitel panství Leopold ze Šternberku ( císařský komorník ) a na jeho památku zde máme erb jeho rodu- zlatou hvězdu na modrém poli. Stropní malby z roku 1893 pocházejí od akademického malíře Schmidta. Oltáře byly zhotoveny v roce 1902 olomouckým řezbářem Františkem Cellerem.

Kostel má jednu loď, presbytář, zákristii, věž s hodinami a čtyřmi zvony a také kůr s varhanami.

Presbytář

Srdcem kostela je presbytář. Je tu svatostánek a oltář. Na oltáři kněz obětuje Bohu chleba a víno a ty jsou proměněny v tělo a krev Ježíše Krista. U oltáře stojí paškál- velká svíce, každý rok se světí nová při velikonočních obřadech na Bílou sobotu.Ve svatostánku se uchovávají proměněné hostie. Na výraz úcty k oltáři a svatostánku před nimi poklekáme.

Na zdi po stranách hlavního oltáře jsou dvě červené lampičky. To je tzv. věčné světlo, které symbolizuje právě Kristovu přítomnost ve svatostánku.

Za svatostánkem je hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše, patrona našeho kostela. Po levé a pravé straně stojí sochy slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Po stranách oltáře jsou vyobrazeni dva čeští světci- Jan Nepomucký a Jan Sarkander, oba zemřeli mučednickou smrtí, protože nechtěli porušit zpovědní tajemství.

Klenbu presbytáře obraz zachycující narození Ježíše.

Presbytář je na klenbě od zbytku kostela oddělen obloukem s obrazy svatých a erbem rodu Šternberků. Zleva : sv. Anežka, sv. Ludmila, sv. Petr, sv. Pavel, sv. Václav a sv. Jan Sarkander.

K  levému bočnímu oltáři projdeme kolem kazatelny s obrazy čtyř evangelistů. Je zajímavá tím, že se dodnes používá ( i když v upravené podobě ), protože většina jich byla po 2. vatikánském koncilu zrušena. V mnoha kostelích najdete dnes ambón- pultík, odkud se čte Boží slovo a také odtud kněz káže.  Nad kazatelnou je holubice- symbol třetí Boží osoby, Ducha svatého. Vedle je obraz Božího milosrdenství, jenž byl namalován podle vidění sestry Faustyny Kowalske.

Levý boční oltář

Je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, který byl mučen, aby vyzradil zpovědní tajemství, a nakonec byl utopen ve Vltavě- shozen z Karlova mostu ( je  vidět i na obraze ). Oltář doplňují sošky sv. Františka, sv. Anny a Božského srdce.

Na druhé straně chrámové lodi stojí sedes- sedadlo určené pro kněze, který vede bohoslužbu. Vedle něj stojí velký kříž s ukřižovaným Ježíšem tak, aby byl dobře vidět z kteréhokoliv místa. Před ním stojí dřevěná křtitelnice.

Pravý boční oltář

Je zasvěcen Panně Marii Svatohostýnské. Marie má v náručí Ježíška a pod nimi vidíme prchající tatary. Oltář je doplněn opět soškami- jsou zde sv. Alois, sv. Josef a sv. Antonín.

Loď

Kostelní lavice ve druhé polovině chrámové lodi pocházejí z poloviny 19. století, a opět je zdobí šternberská hvězda.

Pod kůrem se nachází tři zpovědnice. Dvě starší z poloviny 19. století se dnes již nepoužívají.

Pod kůrem je také socha Panny Marie, která drží svého mrtvého syna. Dříve byla tato Pieta součástí pravého bočního oltáře.

Na klenbě jsou obrazy zachycující sv. Cyrila a Metoděje a nad kůrem pak sv. Cecilie.

Varhany

Skříň varhan pochází z roku 1880 a postavil ji varhanář Josef Hauke z Uherského Hradiště. Ovšem původní nástroj byl v roce 1980-1981 nahrazen varhanami z jezuitského kostela v Litoměřicích. Ty jsou z roku 1859 z dílny Josefa Predigera.

Varhany jsou dvoumanuálové a pohání je elektrický motor. V případě potřeby je možno použít i pohon šlapáním, protože je dodnes funkční.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 2.5. do 12.5.2024)